|
|
Vliv biomanipulací s účelovou rybí obsádkou na vývoj kvality vody vodárenské nádrže Hamry
Jurek, Lukáš
Ve svojí diplomové práci jsem se zabýval biomanipulacemi na vodárenské nádrži Hamry. Nádrž Hamry se nachází u obce Hlinsko na Českomoravské vrchovině, je meso-eutrofního charakteru a svojí rozlohou (kolem 42 ha vodní plochy) a průměrnou hloubkou 2 m patří mezi menší, mělké nádrže. Biomanipulační opatření jsou na ní dlouhodobě prováděna a sledována (již od roku 2008). Biomanipulace prováděné v roce 2015, které sestávaly především z odstraňování nežádoucích druhů ryb z nádrže, byly prováděny různými metodami na všech ontogenetických úrovních. To znamená sběr jiker okouna říčního Perca fluviatilis, L., odlovy juvenilních stádií panktonofágních druhů ryb, jakož i odlovy a odstraňování adultních nežádoucích druhů ryb. Součástí odlovů byly i odchyty třecích hejn cejna velkého Abramis brama, L. a plotice obecné Rutilus rutilus, L. Tato biomanipulační opatření byla doprovázena získáváním a vyhodnocováním vzorků zooplanktonu, fytoplanktonu, rozborů hydrochemických a fyzikálně-chemických parametrů vody. Také byl zjištěn obsah fosforu v sedimentech. Některá data jsem aktivně získával a vyhodnocoval já (především zooplankton), jiná data byla vyhodnocena ÚBO AV ČR Brno, jakož i jinými pracovníky Oddělení rybářství a hydrobiologie na Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství MENDELU Brno a mnou pouze použita ke srovnání účinnosti prováděných biomanipulací.
|
|
|
Růst vodní vegetace v rekreačně využívaných rybnících Bolevecké soustavy v Plzni
Pták, Martin ; Duras, Jindřich (vedoucí práce) ; Potužák, Jan (oponent)
Cílem práce bylo vysvětlit rozdíly růstu vodní vegetace mezi třemi rybníky (Velký Bolevecký, Třemošenský, Šídlovský). Všechny tři slouží k rekreačním účelům. Velký Bolevecký rybník je místem, kde od roku 2006 probíhá komplexní projekt za zlepšení kvality vody prostřednictvím řady opatření (používání Fe a Al koagulantů, regulace rybí obsádky, mechanická regulace porostů makrofyt), zatímco na ostatních dvou rybnících byla pouze snížena rybí obsádka. Zásadní rozdíl mezi lokalitami je v tom, že ve Velkém Boleveckém rybníce došlo k jen velmi pozvolnému růstu submerzních druhů makrofyt, zatímco v Třemošenském a Šídlovském rybníce došlo k jejich expanzi (hlavně stolístku klasnatého). Voda všech tří nádrží vykazuje téměř shodné vlastnosti, ale rozdíly byly nalezeny ve složení sedimentu. Frakcionační analýza potvrdila, že všechny lokality jsou chudé fosforem (P). Rozdíl je však v obsahu Fe a P vázaného na Fe (především v redox labilní BD frakci), který je pro organismy dostupný. Výsledky frakcionační analýzy tak naznačily, že P je pro kořeny makrofyt v Třemošenském a Šídlovském rybníce potenciálně mnohem dostupnější než v rybníce Boleveckém. To potvrdila i analýza pórové (intersticiální) vody v sedimentu, kterou byl zjištěn v sedimentu Boleveckého rybníka velmi nízký obsah dostupného P, zatímco v obou ostatních...
|
|
| |
|
| |
|
|
VÝVOJ ICHTYOFAUNY NOVĚ NAPUŠTĚNÉ NÁDRŽE CHABAŘOVICE
ŤUK, Josef
Nádrž Chabařovice vzniká zatápěním bývalé plochy povrchového hnědouhelného dolu. Po napuštění by plocha nádrže měla být 225 ha, celkový objem vody 34.4 mil. m3 , průměrná hloubka 15.6 m, maximální hloubka vody 23.3 m. Po dokončení rekultivací a terénních úprav se předpokládá sportovně rekreační využití nádrže. Průzkum jsem prováděl v roce 2005 a to vždy v srpnu a červnu s použitím základních ichtyologických odběrových metod. Průzkum plůdkového společenstva byl proveden plůdkovou zátahovou sítí a u adultní složky (resp. ryb starších než 1 rok) ichtyofauny pomoci tenatní sítě. Ulovené ryby byly na místě druhově determinovány, individuálně měřeny posuvným měřítkem (plůdek) a měřící deskou (adultní ryby). U ryb byla měřena délka těla (SL - standart length) v mm a byly samostatně váženy (W v g). V roce 2005 byly také z jednotlivých ryb odebírány šupiny pro stanovení věku. Získané údaje byly zpracovány s ohledem na prováděná biomanipulační opatření pro celou nádrž a ve vyčleněných sektorech. Při monitoringu s použitím tenatních sítí bylo v nádrži registrováno cekem 9 druhů ryb a jeden hybrid. Nejhojnější byli juvenilní a adultní jedinci perlina o SL 74 {--} 300 mm a hmotnosti do 618 g. Rybou se zasadním vlivem na fungování ekosystému nádrže je setrvale okoun s dominancí ryb o SL 46 {--} 337 mm a W do 850 g.
|
|
|
Potrava dravých ryb v nově napouštěné nádrži Chabařovice
KABILKA, Petr
Hnědouhelný důl Chabařovice je stále v procesu postupného zatápění , jeho rozloha od roku 2001 vzrostla na 174 ha (2005). Adultní okoun říční (Perca fluviatilis) byl do roku 2004 nejpočetnější rybou. Ryby byly odchyceny během ichtiologického průzkumu v období června a září.V laboratoři byly jednotlivé složky potravy determinovány a vyhodnocen procentický podíl jednotlivých složek potravy.
|
host ::
RSS.